NA ROVINĚ

ORGANIZACE VÝUKY

 

 

 

 

 

 

 

Výuka probíhá ve věkově smíšené skupině dětí.

Každé ráno se začíná tzv. komunitním kruhem (elipsou).

 

ČESKÝ JAZYK A MATEMATIKA

Český jazyk a matematika se realizuje ve dvou podobách:

1) Individuální Montessori práce na plánech učiva:

Každé dítě má svůj vlastní plán učiva, což je v podstatě zjednodušená podoba oficiálního vzdělávacího programu. Pro přehlednost si děti zvládnuté učivo vybarvují, nevybarvené je ještě čeká (ukázka zde). Děti si podle svých plánů učiva vybírají, které oblasti se budou věnovat, a s pomocí didaktických pomůcek, učitele nebo spolužáků se zabývají učivem, které právě potřebují pochopit nebo procvičit. Pokud mají pocit, že dané látce rozumí, zkonzultují s učitelem, zda opravdu nastal čas postoupit dál. Na konci každého bloku probíhá společná reflexe – shrnutí co se komu podařilo či co je potřeba ještě opakovat.

2) Dílna:

Jedná se skupinově i individuálně zadávané úkoly vztahující se k projektovému tématu. Vždy je nabídka různých úrovní zpracování přiměřených různým úrovním dětí. Hlavním cílem těchto dílen je aplikace poznatků a rozvoj dovedností (např. rýsování, čtení s porozuměním apod.).

Dílna čtení a psaní

• Výuka čtení probíhá primárně genetickou metodou s možností výjimek.
• Děti se učí psát psacím písmem Comenia Script, jež je velmi podobné písmu tiskacímu. Škola je zapojena do projektu MŠMT ověřování nového typu psacího písma CS.
• Děti si samy vybírají knížky, které čtou přímo v dílnách čtení ve škole.
• Pěstujeme čtenářství, o četbě tvoříme záznamy, společně sdílíme čtenářské zážitky.
• Pravidelně navštěvujeme Krajskou knihovnu v Pardubicích.
• Zaměřujeme se na čtení s porozuměním nebeletristických textů – návody, pokyny, ostatní informace…
• Preferujeme tvořivé psaní: děti od počátků píší vlastní texty, učitel pomáhá opravovat, podněcuje představivost … Společně si texty čteme. Nasloucháme si.
• Gramatické jevy řešíme na úrovni znalostí každého dítěte.  Zaměřujeme se pouze na aktuální jev (tzv. izolace jedné vlastnosti u nových jevů v Montessori pedagogice) a pravopis již probraný.

Dílna přírodních věd

• Rozvoj schopnosti řešit zatím neznámé úlohy – porozumět, nikoli nacvičovat postup.
• Prostor pro ohmatání a manipulaci s tělesy a geometrickými tvary, uvědomování si vztahů mezi nimi, jednoduché fyzikální pokusy a pozorování atp.

PROJEKTOVÉ VYUČOVÁNÍ

Prvouka, vlastivěda a částečně výtvarná výchova či pracovní činnosti jsou propojeny do takzvané projektové výuky, která probíhá každé úterý. První rok stavěla projektová výuka na zeměpisném tématu (Pardubicko, Česká republika, Evropa, Austrálie, Antarktida, Asie, Amerika, Afrika), druhý rok jsme prošli historií od pravěku po současnost, poté jsme se zabývali přírodou (základními biotopy a biomy) a nakonec přišel na řadu člověk (rodina, profese, charitativní a nezisková činnost v oblasti zdravotně a sociálně handicapovaných, lidská práva, obchod a konzumní společnost, filosofie a náboženství). Nyní se cyklus opakuje – na řadě je opět zeměpisné téma. Koncepce celého cyklu je vystavěna tak, aby zahrnovala všechny oblasti z prvouky a vlastivědy, se kterými se má dítě na prvním stupni seznámit.

Při práci na novém tématu se vychází z brainstormingu – od toho, co děti ví, se odvine navazující výuka. Práce na zadaném tématu směřuje k výstupu a jeho prezentaci, cílem je osvojování dovedností pro celoživotní vzdělávání – např. pokud děti při práci na projektu potřebují zjistit nějakou informaci k tématu, je tu učitel od toho, aby je naučil informaci hledat, nikoli aby ji sdělil. Aneb dej někomu rybu a nasytíš ho na jeden den…

Pro lepší představu fotografie: projekt Člověk je tvor společenský, projekt Různé tváře přírody (1. pololetí, 2. pololetí), projekt Hledáme své kořeny a projekt Země v našich rukou.

Rozpis projektových témat pro tento školní rok zde.

ANGLICKÝ JAZYK

Výuka probíhá v angličtině, není-li třeba vysvětlit některé gramatické jevy či složitější slovní zásobu.
Hodinu začínají všichni společně na elipse: mluví se o tom, jak se děti ten den mají, jaké je venku počasí, co dělaly předešlý den v projektové výuce apod., hrají se různé „warm-up“, neboli „zahřívací“ hry. Poté se děti většinou rozdělí do skupin, které pracují na zadaném tématu (návaznost na projekt). Na závěr opět na elipse proběhne shrnutí a rozloučení.

UMĚNÍ A KULTURA

Umění a kultura spojuje hudební, výtvarnou, pracovní, případně dramatickou výchovu. Dvouhodinovka společná pro 1. – 5. ročník je zaměřena především prakticky, samostatná hodina pro 3. – 5. ročník je věnována spíše teorii.

NAPŘÍČ VÝUKOU

• Pobyt ve škole je regulován předem dohodnutými pravidly.
• Děti si pokud možno samy přicházejí na podstatu a jevy v učivu.
• Zodpovědnost patří dětem a učí se jí pomocí přirozených nebo logických důsledků (čili dle zásad respektování nikoli pomocí trestů, odměn nebo kvůli tomu, že to paní učitelku mrzí a byla by smutná).
• Chyba je stupeň učení, nikoli podnět ke kritice. Učitel nevytváří situace, kdy by se počty chyb četly veřejně a porovnávaly, ale prochází s každým dítětem jeho práci individuálně. Chyby si dítě hledá a opravuje samo, s adekvátní pomocí (např. označení řádku nebo slova učitelem). Pokud není schopno chybu identifikovat a zdůvodnit opravu, pomáhá mu učitel.
• Náročnost musí být vždy těsně nad aktuální schopnosti dítěte, aby každý mohl postupovat co nejlépe v rámci svých možností.
• Pokud chce jednotlivec pracovat na čas, může si měřit svůj vlastní výkon a posuzovat ho se svým výkonem minulým. V rozporu se zásadami individuálního přístupu by bylo např. hromadné diktování diktátu nebo stejná písemka z čehokoli na čas (místo toho lze využívat např. běhací diktát, vzájemné diktování ve dvojici, individuální testování na konci každého tematického celku). Diagnostika aktuálních schopností dítěte je průběžná např. při práci na pomůckách, na základě portfolia apod.
• Respektuje se individuální učební typ dítěte – např. je jedno, zda 35+48 je pro dítě 35 + 40 + 8 nebo(30+40)+(5+8), řešíme jen, zda postup vede ke správným výsledkům. Stejně tak je podstatné, zda dokáže napsat správně vyjmenované slovo, nikoli zda umí vyjmenovat vyjmenovaná slova po b zpaměti.
• V matematice se snažíme, aby dítě v češtině slabé (např. dyslektik) nebylo limitováno schopností číst či psát a mohlo se rozvíjet i ve vyšší matematice skrze přizpůsobené zadání (tj. velké tiskací písmo, obrázkové zadání, přečtení textu apod.)
• Povinný úkol mají děti každý týden buď z dílny čtení nebo psaní (zjistit nějakou informaci nebo něco napsat), přičemž mají různá zadání / různou náročnost. Případné úkoly z dílny geometrie jsou typu přinést na příští dílnu stavebnici. K projektu děti podle potřeby mají buď zjistit nějakou informaci, nebo donést knihu či jiný materiál. Pokud nezvládly přiměřenou školní práci do prezentace, dodělávají doma tuto práci.
• Ostatní úkoly jsou dobrovolné – většinou když si děti chtějí vzít domů nějakou rozdělanou práci. Cílem je vést děti k ochotě se celoživotně vzdělávat. Pouze v některých případech po dohodě s rodiči mají některé děti z individuálních důvodů úkoly navíc.
• Děti s dysortografií se učí pravidla pravopisu, ale úroveň jejich znalostí těchto pravidel je diagnostikována především ústně. Při testování např. i/y po měkkých a tvrdých souhláskách se doplňuje do tištěného textu a hodnotí se použití i/y, nikoli délka hlásek.
• Přestupky jednotlivců řeší učitel individuálně s jednotlivci, aby nedošlo k veřejnému „pranýřování“ a opozici dotyčného. Na elipse se řeší věci, které se opakují u mnoha dětí a nejsou osobního rázu, nepoužívají se výhrůžky nebo výčitky, ale pojmenovávají se přirozené nebo logické důsledky, případně připomínají společně nastavená pravidla.