NA ROVINĚ

ORGANIZACE VÝUKY

Rozvrh pro školní rok 2010-11

Výuka probíhá ve věkově smíšené skupině dětí.

Každé ráno se začíná tzv. komunitním kruhem (elipsou).

Český jazyk a matematika

Český jazyk a matematika se realizuje ve dvou podobách:

1) Individuální Montessori práce na plánech učiva:

Každé dítě má svůj vlastní plán učiva, což je v podstatě zjednodušená podoba oficiálního vzdělávacího programu. Pro přehlednost si děti zvládnuté učivo vybarvují, nevybarvené je ještě čeká (ukázka zde). Děti si podle svých plánů učiva vybírají, které oblasti se budou věnovat, a s pomocí didaktických pomůcek, učitele nebo spolužáků se zabývají učivem, které právě potřebují pochopit nebo procvičit. Pokud mají pocit, že dané látce rozumí, zkonzultují s učitelem, zda opravdu nastal čas postoupit dál. Na konci každého bloku probíhá společná reflexe – shrnutí co se komu podařilo či co je potřeba ještě opakovat.

2) Dílna:

Jedná se skupinově i individuálně zadávané úkoly vztahující se k projektovému tématu. Vždy je nabídka různých úrovní zpracování přiměřených různým úrovním dětí. Hlavním cílem těchto dílen je aplikace poznatků a rozvoj dovedností (např. rýsování, čtení s porozuměním apod.).

Dílna čtení a psaní

• Výuka čtení probíhá primárně genetickou metodou s možností výjimek.
• Děti si vybírají nebo spolurozhodují o knihách, které čtou v dílnách čtení ve škole.
• Pěstuje se především vztah k četbě, čtenářské dovednosti: předvídání, kladení otázek, nadhled, vyjasňování, schopnost pojmenovávat, podchytit podstatu a umět ji vyjádřit, argumentovat.
• Tvořivé psaní: dítě tvoří, vymýšlí a stylizuje myšlenky.
• Gramatické jevy se řeší pouze do té míry, do jaké si z toho dítě dokáže něco odnést – např. prvňák, který už odděluje slova, je učitelem směřován k psaní velkého písmene na začátku a tečky na konci věty. Upozorňování na další chyby, které jsou nad aktuální úrovní dítěte, by mohlo způsobit, že dítě by nakonec mezi všemi informacemi zapomnělo i to velké písmeno na začátku (tzv. izolace jedné vlastnosti u nových jevů v Montessori pedagogice).
• Měsíční písemné sebehodnocení.

Dílna přírodních věd

• Rozvoj schopnosti řešit zatím neznámé úlohy – porozumět, nikoli nacvičovat postup.
• Prostor pro ohmatání a manipulaci s tělesy a geometrickými tvary, uvědomování si vztahů mezi nimi, jednoduché fyzikální pokusy a pozorování atp.

Projektové vyučování

Prvouka, vlastivěda, výtvarná výchova a pracovní činnosti jsou propojeny do takzvané projektové výuky, která probíhá každý čtvrtek. První rok stavěla projektová výuka na zeměpisném tématu (Pardubicko, Česká republika, Evropa, Austrálie, Antarktida, Asie, Amerika, Afrika), druhý rok jsme prošli historií od pravěku po současnost, naposledy jsem se zabývali přírodou (základními biotopy a biomy) a nyní následuje člověk (rodina, zájmové spolky, profese, charitativní a nezisková činnost v oblasti zdravotně a sociálně handicapovaných, lidská práva, obchod a konzumní společnost, filosofie a náboženství). Poté se cyklus bude opakovat. Koncepce celého cyklu je vystavěna tak, aby zahrnovala všechny oblasti z prvouky a vlastivědy, se kterými se má dítě na prvním stupni seznámit.

Při práci na novém tématu se vychází z brainstormingu – od toho, co děti ví, se odvine navazující výuka. Práce na zadaném tématu směřuje k výstupu a jeho prezentaci, cílem je osvojování dovedností pro celoživotní vzdělávání – např. pokud děti při práci na projektu potřebují zjistit nějakou informaci k tématu, je tu učitel od toho, aby je naučil informaci hledat, nikoli aby ji sdělil. Aneb dej někomu rybu a nasytíš ho na jeden den…

Pro lepší představu projekt Země v našich rukou, projekt Hledáme své kořeny a projekt Různé tváře přírody (1. pololetí, 2. pololetí).

Pokud si děti chtějí pracovat na vlastním miniprojektu (to je libovolné téma, které vzešlo z jejich vlastního zájmu), mají možnost využít jednu dvouhodinovku v týdnu a svou práci pak představí ostatním.

Anglický jazyk

Učivo se částečně vztahuje k projektům.

NAPŘÍČ VÝUKOU

• Pobyt ve škole je regulován předem dohodnutými pravidly.
• Děti si pokud možno samy přicházejí na podstatu a jevy v učivu.
• Zodpovědnost patří dětem a učí se jí pomocí přirozených nebo logických důsledků (čili dle zásad respektování nikoli pomocí trestů, odměn nebo kvůli tomu, že to paní učitelku mrzí a byla by smutná).
• Chyba je stupeň učení, nikoli podnět ke kritice. Učitel nevytváří situace, kdy by se počty chyb četly veřejně a porovnávaly, ale prochází s každým dítětem jeho práci individuálně. Chyby si dítě hledá a opravuje samo, s adekvátní pomocí (např. označení řádku nebo slova učitelem). Pokud není schopno chybu identifikovat a zdůvodnit opravu, pomáhá mu učitel.
• Náročnost musí být vždy těsně nad aktuální schopnosti dítěte, aby každý mohl postupovat co nejlépe v rámci svých možností.
• Pokud chce jednotlivec pracovat na čas, může si měřit svůj vlastní výkon a posuzovat ho se svým výkonem minulým. V rozporu se zásadami individuálního přístupu by bylo např. hromadné diktování diktátu nebo stejná písemka z čehokoli na čas (místo toho lze využívat např. běhací diktát, vzájemné diktování ve dvojici, individuální testování na konci každého tematického celku). Diagnostika aktuálních schopností dítěte je průběžná např. při práci na pomůckách, na základě portfolia apod.
• Respektuje se individuální učební typ dítěte – např. je jedno, zda 35+48 je pro dítě 35 + 40 + 8 nebo(30+40)+(5+8), řešíme jen, zda postup vede ke správným výsledkům. Stejně tak je podstatné, zda dokáže napsat správně vyjmenované slovo, nikoli zda umí vyjmenovat vyjmenovaná slova po b zpaměti.
• V matematice se snažíme, aby dítě v češtině slabé (např. dyslektik) nebylo limitováno schopností číst či psát a mohlo se rozvíjet i ve vyšší matematice skrze přizpůsobené zadání (tj. velké tiskací písmo, obrázkové zadání, přečtení textu apod.)
• Povinný úkol mají děti každý týden buď z dílny čtení nebo psaní (zjistit nějakou informaci nebo něco napsat), přičemž mají různá zadání / různou náročnost. Případné úkoly z dílny geometrie jsou typu přinést na příští dílnu stavebnici. K projektu děti podle potřeby mají buď zjistit nějakou informaci, nebo donést knihu či jiný materiál. Pokud nezvládly přiměřenou školní práci do prezentace, dodělávají doma tuto práci.
• Ostatní úkoly jsou dobrovolné – většinou když si děti chtějí vzít domů nějakou rozdělanou práci. Cílem je vést děti k ochotě se celoživotně vzdělávat. Pouze v některých případech po dohodě s rodiči mají některé děti z individuálních důvodů úkoly navíc.
• Děti s dysortografií se učí pravidla pravopisu, ale úroveň jejich znalostí těchto pravidel je diagnostikována především ústně. Při testování např. i/y po měkkých a tvrdých souhláskách se doplňuje do tištěného textu a hodnotí se použití i/y, nikoli délka hlásek.
• Přestupky jednotlivců řeší učitel individuálně s jednotlivci, aby nedošlo k veřejnému „pranýřování“ a opozici dotyčného. Na elipse se řeší věci, které se opakují u mnoha dětí a nejsou osobního rázu, nepoužívají se výhrůžky nebo výčitky, ale pojmenovávají se přirozené nebo logické důsledky, případně připomínají společně nastavená pravidla.